Sociální média a jejich vliv na duševní zdraví

Ať už je milujete, nebo nenávidíte, sociální média hrají v našich životech velkou roli. Zprostředkovávají mnoho našich osobních i profesních vztahů, informují nás o místních i celostátních událostech a poskytují nám návykový, nekonečný proud obrázků, videí, citátů, popkulturních střípků, příběhů, vtipů a dalšího obsahu, který nás udržuje v napětí, někdy možná více, než bychom chtěli. V současné době existuje více důkazů než kdy jindy, že sociální média mohou mít negativní dopad na naše duševní zdraví a sebepojetí, ale znamená to, že musíme navždy přerušit spojení s těmito platformami, abychom si zachovali rovnováhu a duševní klid? Stejně jako u většiny témat spojených s duševním zdravím je odpověď složitější, než si myslíme.

Dobré

Sociální média si zaslouží oslavu za to, že spojují lidi. Uživatelé vzdálení přes půl světa mohou komunikovat, sdílet obsah a nápady a zůstat v kontaktu mnohem snadněji než kdykoli předtím. Lidé také mohou pomocí sociálních sítí najít další lidi, kteří mají stejné zájmy a životní zkušenosti. Zběžný pohled do skupin na Facebooku ukazuje tisíce online komunit, které spojují koníčky, sporty, kariéry, náboženství, sexuální orientace a další důležité znaky identity. Sociální média tak pomáhají lidem identifikovat svůj "kmen" a připojit se k němu.

Platformy sociálních médií nabyly během pandemie COVID-19 ještě většího sociálního významu, zejména v jejích prvních měsících, kdy panovala izolace a osamělost. Platformy poskytovaly lidem pocit spojení a sounáležitosti, který nebyl možný osobně. Vzbuzovaly kamarádství a naději, že lidé nejsou sami.

Tento pocit sounáležitosti a interakce přitahuje zejména mladé lidi. Průzkum provedený Královskou společností pro veřejné zdraví zjistil, že téměř 7 z 10 dospívajících uvedlo, že v obzvláště náročných životních obdobích se jim dostalo podpory od přátel a vrstevníků prostřednictvím sociálních médií.

Sociální média také poskytují rychlý a účinný způsob propagace různých metod a platforem, na kterých mohou lidé získat pomoc v oblasti duševního zdraví. Pouhým kliknutím na tlačítko se může někdo s minimálním úsilím spojit s tolik potřebnými službami.

A existují určité důkazy, že soustředěné, státem řízené úsilí v oblasti sociálních médií může mít vliv na myšlení lidí. Přehled masových kampaní proti stigmatizaci, který zveřejnila Národní akademie věd, inženýrství a medicíny, upozorňuje na skotskou kampaň "See Me", jejímž cílem bylo opravit nepřesné zobrazení duševních nemocí ve snaze snížit stigmatizaci. Průzkumy provedené dva roky po zahájení kampaně ukázaly 11% pokles vyjádřeného přesvědčení, že veřejnost by měla být lépe chráněna před lidmi s duševními problémy, a 17% pokles vnímání duševně nemocných lidí jako nebezpečných.

Špatné

Sociální média mají pověst médií, která škodí duševnímu zdraví, a není pro to jen jeden důvod.

Různé platformy sociálních médií mají na různé lidi různé účinky. Například interní zpráva společnosti Facebook zjistila, že 32 % dospívajících dívek uvedlo, že když se cítí špatně kvůli svému tělu, Instagram, produkt vlastněný společností Facebook, jim to ještě zhoršuje.

U většiny těchto platforem existují způsoby, jak filtrovat to, co vidíte nebo nevidíte. Algoritmy sociálních médií jsou však navrženy tak, aby zjišťovaly zájmy uživatelů a poté jim servírovaly více stejného obsahu. Zatímco u neškodných témat, jako jsou koníčky, to nemusí být problém, existují obavy, že algoritmy mohou postupně pokřivit světonázor uživatelů tím, že jim budou předkládat pouze myšlenky a názory, se kterými již souhlasí, a nebudou je zpochybňovat. Sociální média byla ostatně členy Kongresu vyzdvihována za prohlubování stranickosti a ideologického extremismu, zejména od roku 2016.

Theodore Roosevelt kdysi řekl, že srovnávání je zloděj radosti, a to může platit i pro uživatele sociálních médií, kteří se ocitají v závisti a depresi při pohledu na své přátele, příbuzné, spolupracovníky a celebrity žijící zdánlivě okouzlujícím životem. Ačkoli je všeobecně známo, že influenceři sociálních médií pečlivě vybírají to, co sdílejí online - možná dokonce pořídí desítky nebo stovky fotografií, aby zachytili zdánlivě spontánní okamžik - nepřetržité bombardování obsahem může u lidí vyvolat zkreslené vnímání reality spolu s úzkostí a nekonečným "strachem z toho, že něco prošvihnou"

Průzkum Královské společnosti zmíněný dříve v tomto článku také zjistil, že sociální média mohou otevřít dveře kyberšikaně. Přibližně 70 % respondentů uvedlo, že se s kyberšikanou na platformách sociálních médií setkalo, přičemž 37 % respondentů uvedlo, že šikana, které se jim dostalo, byla častá a trvalá. Studie ukázaly, že kyberšikana může u dospívajících zhoršovat deprese a vést k příznakům posttraumatické stresové poruchy.

Zachování rovnováhy

Celkově vzato jsou sociální média paradoxem, pokud jde o duševní zdraví člověka. Stejně jako u všeho ostatního platí, že při vhodném a umírněném používání jsou jejich účinky mírné a pocit spojení a sounáležitosti, který vytvářejí, může být prospěšný při odvracení pocitu izolace. Pokud se však sociální média uchýlí do extrému, mohou se podepsat na sebevědomí uživatelů a jejich celkovém duševním zdraví.

Je důležité, aby si jednotlivci uvědomovali, jak používání sociálních médií ovlivňuje jejich každodenní i dlouhodobé fungování. Pokud se zdá, že určitá platforma vyvolává více negativních než pozitivních emocí, měli by si od ní uživatelé dát pauzu nebo z dané stránky úplně odejít. Existuje mnoho věcí, které mohou ovlivnit naše duševní zdraví a které nemůžeme ovlivnit - sociální média však naštěstí nejsou jednou z nich.