Sociální média a duševní zdraví dospívajících: Bude Kongres jednat?

Během postgraduálního studia jsem se bavila s jednou blízkou kamarádkou o životech, které viděla žít své spolužáky a přátele ze střední školy na internetu. Jejich životy jí připadaly "dokonalé", nebo přinejmenším dokonalejší než ten, který si vybojovala sama, když se věnovala výzkumu a vývoji počítačových systémů, které měly studentům a vojákům pomoci lépe číst a porozumět technickým materiálům.

Toto srovnání mi připadalo zvláštní. I když jsem viděl, že její přátelé zveřejňují šťastné fotografie svých manželství, těhotenství a rodin, ještě více na mě zapůsobil život, který si vytvořila jako oceňovaná vědkyně přispívající k důležitým výzkumným aktivitám a vedoucí je. Jakkoli byl její život profesně bohatý, a dokonce měla kolem sebe komunitu přátel, stále měla pocit, že nežije podle nějakého kulturního standardu. Když viděla "dokonalé" kurátorské obrazy života svých přátel, cítila se sama se sebou hůř.

Sociální média jsou všudypřítomnou součástí každodenního života mnoha lidí, včetně dospívajících a mladistvých. Jedním ze zarážejících zjištění, které veřejně odhalila "whistleblowerka Facebooku" Frances Haugenová, je to, že interní výzkum samotné společnosti (nyní nazvané Meta) naznačil, že sociální média poškozují duševní zdraví mladých žen. Patří mezi ně zjištění, že u britských dospívajících dívek se po připojení k Instagramu zvýšila míra sebevražedných myšlenek, že u dospívajících dívek se po používání Instagramu zhoršily příznaky poruch příjmu potravy a že mnoho dospívajících dívek (32 %) se po používání Instagramu cítilo hůře ohledně svého těla. Nová legislativa, kterou zvažuje americký Kongres, nám může pomoci lépe pochopit, jakým způsobem mohou sociální média ovlivňovat duševní zdraví.

Psycholog Jonathan Haidt byl jedním z několika odborníků, kteří tento týden vypovídali v podvýboru pro technologie, soukromí a právo amerického senátního výboru pro soudnictví, který projednává zákon o transparentnosti a odpovědnosti platforem (Platform Transparency and Accountability Act, PATA). Ve svém svědectví se zaměřil na psychologické důkazy, které naznačují, že mezi mladými lidmi, zejména mladými ženami, dochází ke krizi duševního zdraví a že k tomu významně přispívají sociální média.

Haidt shrnul důkazy, které ukazují, že míra depresí, úzkostí, sebepoškozování a pokusů o sebevraždu mezi dospívajícími v posledním desetiletí prudce vzrostla. Po celém světě dospívající uvádějí vyšší míru osamělosti ve škole.

Analýzy naznačují, že tyto účinky jsou specifické pro sociální média, a nikoli pro všechny typy digitálních médií. Nedávná analýza Amy Orbenové a Andrewa Przybylského nezjistila žádnou souvislost mezi celkovým používáním digitálních médií a sníženou životní pohodou, ale tato souvislost byla významná, pokud byla vyčleněna zejména sociální média. Zdá se, že právě několikahodinové procházení Instagramu, na rozdíl od sledování Netflixu, má negativní účinky.

Orben i Haidt se shodují, že souvislost mezi sociálními médii a pohodou je významná a negativní (pro ty, kteří mají znalosti statistiky, odpovídá korelaci r = -0,15 až -0,10). Ačkoli se to podle standardů společenských věd tradičně nepovažuje za velkou velikost účinku, Haidt poukazuje na to, že je dostatečně velká na to, aby bylo možné vydat politická doporučení. Tato korelace má například podobnou velikost jako korelace mezi vápníkem a kostní hmotou u žen před menopauzou a korelace mezi olovnatou barvou a IQ. V současné době doporučujeme ženám užívat doplňky stravy s vápníkem a v domech již nepoužívat olovnaté barvy. Haidt také poznamenává, že tento efekt je ještě silnější u dívek.

Dále se zdá, že záleží na množství času, který lidé tráví na sociálních sítích. Zdá se, že úroveň deprese je mnohem vyšší u chlapců a dívek, kteří na sociálních sítích tráví více než dvě hodiny denně, na rozdíl od těch, kteří na nich tráví méně než dvě hodiny.

Existují také určité důkazy o tom, že teenageři sami označují sociální média za problém. V průzkumu mezi australskými teenagery, kteří byli dotázáni, proč se podle nich zhoršuje duševní zdraví dospívajících, 37 % z nich odpovědělo, že je to kvůli sociálním médiím.

Přijetí PATA je jedním z doporučení, které Haidt předkládá, aby pomohl najít způsoby, jak potlačit zhoršující se duševní zdraví dospívajících, které je podle něj způsobeno zvýšeným používáním sociálních médií. Záměrem PATA je zvýšit transparentnost platforem sociálních médií a umožnit výzkumníkům přístup ke kritickým údajům shromážděným těmito platformami. Jak říká Tara Wrightová ze Stanfordského centra pro kybernetickou politiku, PATA "si klade za cíl řešit znepokojivý rozdíl mezi tím, co o nás platformy vědí, a tím, co my víme o nich". Haidt doporučuje jeho přijetí, protože by výzkumníkům umožnilo hlouběji studovat vliv sociálních médií na duševní zdraví.

Další výzkum je důležitý zejména pro zjištění příčinných souvislostí. Jedna věc je, že dospívající, kteří používají více sociálních médií, mají větší pravděpodobnost, že budou trpět depresemi. Ale něco jiného je skutečně prokázat, že sociální média způsobují deprese. Ve hře mohou být i jiné faktory: deprese může způsobit, že dospívající budou častěji používat sociální média, nebo mohou existovat jiné faktory - například obecně vyšší míra stresových událostí ve společnosti -, které vedou k tomu, že se dospívající cítí více deprimovaní a více používají sociální média. Pouze zásahy a experimenty, při kterých náhodně na určitou dobu odejmeme některým dospívajícím přístup k sociálním médiím, můžeme zjistit, zda existuje skutečný vztah příčiny a následku.

Můj kamarád z postgraduálního studia je nyní úspěšným profesorem. Nevím, jestli se při pohledu na život svých bývalých spolužáků stále cítí nejistě nebo méně než ona. Ale vím, že jako psycholožka, která se věnuje výzkumu, by se chtěla ujistit, že můžeme zjistit, jak nás sociální média skutečně ovlivňují.