V estonském hlavním městě Tallinnu zuřily dva dny nepokoje. Protestující se střetli s policií a rabující řádili poté, co násilnosti vyvolal spor o rozhodnutí přemístit vojenskou sochu vztyčenou za sovětské vlády. Plameny rozhořčení mezi estonskou ruskojazyčnou menšinou rozdmýchaly falešné zprávy šířící se po internetu a v ruských zpravodajských relacích.
Dezinformační kampaň pak přerostla v něco, co je považováno za první kybernetický útok proti celé zemi. Útok, který byl spojován s Ruskem, vyřadil z provozu internetové stránky estonské vlády, bank a médií.
Po útoku v roce 2007 se Estonsko rozhodlo jednat. Země se nyní stala lídrem v oblasti kybernetické bezpečnosti a snaží se chránit svou online infrastrukturu před budoucími útoky.
Ve snaze ochránit se před digitální agresí však tato malá pobaltská země učinila ještě něco jiného - pomocí vzdělávání v oblasti mediální gramotnosti pomáhá svým občanům rozpoznat dezinformace a dávat si na ně pozor.
Od roku 2010 se v estonských veřejných školách - od mateřských až po střední školy - vyučuje mediální gramotnost. Žáci 10. tříd navíc absolvují povinný 35hodinový kurz "média a vliv". Výuka mediální gramotnosti je nyní považována za "stejně důležitou jako matematika, psaní nebo čtení", říká Siim Kumpas, bývalý poradce estonské vlády pro strategickou komunikaci. Nedávno byl jmenován politickým úředníkem Evropské služby pro vnější činnost, diplomatické služby Evropské unie.
Estonsko je na předních místech v oblasti svobody médií a vzdělanosti, což "vytváří dobré předpoklady pro boj s dezinformacemi", říká Marin Lessenski, programový ředitel Open Society Institute se sídlem v bulharské Sofii, který každoročně zveřejňuje index mediální gramotnosti. "Lepší vzdělání poskytuje silnější kritické myšlení nebo lepší dovednosti v oblasti ověřování faktů."
Silná hrozba, kterou představují online dezinformace, se dostala do centra pozornosti po prezidentských volbách v USA v roce 2016, kdy se na voliče zaměřili dezinformační trollové napojení na ruskou zpravodajskou komunitu. Následná zpráva zveřejněná výborem amerického Senátu pro zpravodajské služby obvinila Rusko z vedení "kampaně informační války", jejímž cílem bylo šíření dezinformací a rozdělování americké společnosti.
Zjevné pokusy o narušení demokratických voleb spolu s dezinformacemi šířenými během pandemie Covid-19 vedly k tvrzení, že svět čelí "infodemii" neboli epidemii špatných informací, jak se vyjádřila Hillary Clintonová. V červenci 2021 se americký prezident Joe Biden dostal na titulní stránky novin, když prohlásil, že platformy sociálních médií, jako je Facebook, "zabíjejí lidi" šířením dezinformací o vakcíně Covid-19.
Navzdory hrozbě však zatím neexistuje rozhodné řešení tohoto všudypřítomného problému. Některé země, jako například USA, diskutují o nových internetových regulacích a sankcích pro platformy sociálních médií, které sdílejí škodlivý obsah, zatímco samotné internetové společnosti a mediální organizace se pokoušejí podniknout vlastní kroky k řešení tohoto problému ze strachu, že ztratí důvěru svého publika. Německo v roce 2017 přijalo zákon NetzDG, který reguluje nenávistné projevy na internetu, a v loňském roce rozšířilo regulace podle tohoto zákona. Spojené království na jaře 2021 navrhlo zákon o bezpečnosti online a později zahájilo novou strategii pro koordinaci iniciativ v oblasti mediální gramotnosti.
Dokonce i vlivné akademické instituce, jako je Královská společnost ve Velké Británii, zapojily své nemalé mozkové kapacity do tohoto úkolu.
Přestože má Estonsko pouhých 1,3 milionu obyvatel, je známé jako jedna z nejvyspělejších digitálních zemí na světě.
Důležitým, ale méně diskutovaným prvkem skládačky by mohla být desetiletá snaha Estonska naučit své občany rozlišovat mezi spolehlivými informacemi a lží. Zdá se, že se tento přístup vyplácí.
Mohlo by vás také zajímat:
V loňském roce se tato malá země umístila na třetím místě v žebříčku mediální gramotnosti 2021, který sestavuje Evropská politická iniciativa Institutu pro otevřenou společnost (OSI), za Finskem a Dánskem. V indexu 35 evropských zemí mají podle OSI nejlépe hodnocené národy nejvyšší potenciál odolávat dezinformacím a dezinformacím na základě kvality vzdělání, svobodných médií a vysoké důvěry mezi lidmi.
Estonsko se v indexu umístilo i přesto, že jeho průměrný roční příjem je o polovinu nižší než v nejlépe hodnocených bohatých evropských zemích. A přestože má Estonsko pouhých 1,3 milionu obyvatel, je známé jako jedna z digitálně nejvyspělejších zemí světa. Mediální gramotnost a "digitální kompetence" jsou také součástí identity Estonska jako lídra v oblasti technologií a digitalizace hlasování, podávání daňových přiznání a většiny občanského života.
Z estonského přístupu se snaží poučit i další země. Před volbami v listopadu 2020 navštívili Estonsko američtí vojenští představitelé, aby se seznámili s taktikou boje proti ruské kybernetické válce. Také britský parlament si v roce 2020 vyslechl svědectví Kumpase z estonské vlády, aby se dozvěděl o programech mediální gramotnosti v zemi a o tom, jak mohou pomoci jejím občanům "porozumět digitální propagandě v pozici blízkého souseda Ruska".
Lepší mediální gramotnost "činí naše lidi odolnějšími nejen vůči nepřátelským zásahům v digitální oblasti, ale i vůči hluku, hrubosti, špatné žurnalistice a všemu ostatnímu", řekl Kumpas britskému parlamentnímu výboru pro demokracii a digitální technologie. Estonské národní postupy v oblasti kybernetické bezpečnosti byly podníceny historicky napjatými vztahy s Ruskem. Země znovu získala nezávislost na sovětské nadvládě v roce 1991 a od té doby se ocitla mezi terči ruské agrese.
Od kybernetického útoku na Estonsko v roce 2007 je Rusko obviňováno také z online agrese proti dalším okolním zemím, jako je Gruzie a zejména Ukrajina, která se v zimě dostala pod zvýšený tlak svého většího souseda. Ruská vláda důsledně popírá, že by se na kybernetických útocích podílela, ale když se v lednu ruská vojska shromáždila v blízkosti hranic s Ukrajinou, americké ministerstvo zahraničí zašlo tak daleko, že zveřejnilo informační list o ruských dezinformacích o Ukrajině. Spojené království rovněž vydalo nové pokyny, v nichž vyzývá britské organizace, aby posílily svou obranu proti kybernetickým útokům.
"To, co se stalo v Gruzii v roce 2008, na Ukrajině v roce 2014 nebo v USA v roce 2016, nás až tak nepřekvapilo," říká Kumpas. Tyto hrozby jen zdůraznily potřebu Estonska pomoci svým občanům chránit se před ruským vměšováním, řekl poslancům při vystoupení v britském parlamentu.
V občanech je hluboce zakořeněn koncept "e-Estonie" a sofistikované digitální společnosti. "Tento příběh nám byl tolikrát převyprávěn, že jsme si na tuto myšlenku zvykli. Musíme myslet na všechny kybernetické a digitální věci," říká Maria Murumaa-Mengel, lektorka na univerzitě v Tartu a bývalá 15letá učitelka mediální gramotnosti na střední škole. Na univerzitě v Tartu a pro střední školy připravila kurzy zaměřené na mediální a digitální gramotnost.
Spektrum vzdělávání v oblasti mediální gramotnosti si klade za cíl umožnit kulturu kritické analýzy a pomoci lidem pochopit složitá a skrytá sdělení.
Na estonských základních a středních školách neexistuje žádný speciální předmět zaměřený na mediální gramotnost. Tyto koncepty jsou spíše integrovány do jiných předmětů. Například učitelé matematiky se mohou zabývat statistikou, která je snadno nepochopitelná nebo manipulovatelná. V hodinách výtvarné výchovy se analyzují obrazy a to, jak reklamy nebo určitá mediální zobrazení vyvolávají v divákovi dojem, že něco vnímá. Hodiny společenských věd by se mohly zaměřit na válečnou propagandu.
V mateřské škole si děti mohou hrát s hračkami s knoflíky, které hmyz nasměrují k různým činnostem, vysvětluje Kumpas. Poukazuje na to, že jde o ranou lekci základů kódování a konceptu algoritmů.
Malé děti se učí, jak se vytváří digitální obsah a jak bezpečně používat internet, dodává Britt Järvet, poradkyně pro strategické plánování na estonském ministerstvu školství.
Estonské národní vzdělávací standardy dávají školám cíle a studijní výsledky, kterých mají dosáhnout. Školy samy rozhodují o tom, jak těchto cílů dosáhnout, takže učitelé mohou flexibilně volit studijní materiály a metody.
Estonský povinný středoškolský předmět "média a vliv" se však zaměřuje na roli médií a žurnalistiky ve společnosti, včetně toho, jak fungují sociální média, jak fungují boti a trollové a jak se proti nim bránit. Studenti se učí o faktech versus názorech, spolehlivých versus pochybných zdrojích a dalších nástrojích kritické analýzy.
Kromě povinné výuky střední školy obvykle nabízejí další volitelné předměty o médiích. V mnoha takových kurzech studenti sami vytvářejí média, říká Liisa Koik, učitelka mediální gramotnosti na střední škole v estonském Lähte. To jim podle ní pomáhá naučit se, jak se vytváří obsah - videa, fotografie, příspěvky na sociálních sítích, blogy - a jak může být navržen tak, aby přesvědčoval nebo manipuloval.
Výuka mediální gramotnosti ve školách se nezaměřuje na politiku. Je to nevyřčené pravidlo, ale v každém případě děti "politika nezajímá", říká Murumaa-Mengel. Výuka by se měla týkat toho, co děti zajímá, zdůrazňuje.
Memy, příspěvky na sociálních sítích, videa a animace mohou pomoci ilustrovat jednoduché, ale důležité lekce o vyhodnocování informací.
Na jednom estonském vzdělávacím webu byly pro děti připraveny kreslené příběhy o bezpečnosti na internetu s radami, které se týkají i rozboru dezinformací, jako např.: "Pamatujte, že informace na internetu nejsou vždy spolehlivé. Porovnávejte nalezené údaje s jinými zdroji." Na univerzitní úrovni Murumaa-Mengelová navrhla volitelný kurz mediální gramotnosti na univerzitě v Tartu, který studenty seznamuje s tím, jak pracují novináři v mainstreamových médiích, a učí je dovednostem potřebným k samostatnému vyhledávání dalších informací, které mohou být potřebné k ověření faktů.
V širším měřítku je podle Järvetové cílem mediální gramotnosti rozvíjet kulturu kritické analýzy a pomáhat lidem porozumět "složitým a skrytým sdělením", ať už v televizi, filmech, hudbě nebo na internetu.
Neexistuje jediný způsob výuky mediální gramotnosti. Estonská vláda však nařizuje, aby tamní univerzity připravující učitele vyučovaly v rámci svých kurzů prvky "digitálních kompetencí". V současné době se připravují další plány na školení učitelů zaměřené speciálně na mediální a informační gramotnost.
Ve školách neexistuje žádný standardizovaný národní test mediální gramotnosti, a tak učitelé provádějí vlastní zkoušky a zadávají písemné práce. Existují však jiné nástroje hodnocení. Estonské centrum pro digitální výzkum a státní kancelář letos na jaře spustily bezplatný online test s 20 otázkami, které hodnotí dovednosti v oblasti odhalování dezinformací. Test je založen na softwaru estonské společnosti zabývající se kybernetickou bezpečností.
Jednou z výzev je, že estonští učitelé jsou již nyní zatíženi mnoha předměty a chtějí být ve výuce flexibilní. Mohou začlenit témata mediální gramotnosti do stávajících hodin, ale jsou "pod tlakem, aby toho stihli tolik", říká Koik.
"Smyslem vzdělávání je podpořit studenty a pomoci jim stát se osobností, která adekvátně vnímá prostředí kolem sebe a kriticky chápe a hodnotí informace," říká Järvet.
Jedna studie z roku 2021 zjistila, že lidé na sociálních sítích často sdílejí dezinformace, protože nevěnují obsahu velkou pozornost.
Výuka mediální gramotnosti starších lidí zůstává výzvou. "O mládež se nebojím. Dělám si starosti o padesátníky," říká Maia Klaassenová, odbornice na rozvoj z Institutu sociálních věd v Tartu. "Když jste se nesetkali s algoritmickými modely, nechápete, jak a proč vidíte věci vy a proč je ostatní lidé nevidí stejně."
Dalším omezením je, že středoškolský kurz mediální manipulace není na ruských školách povinný. Rusové tvoří asi 25 % estonské populace.
Ruské školy však obvykle nabízejí volitelné předměty o médiích, takže se studenti stále seznamují s mediální gramotností, říká Igor Ljapin, poradce estonské vlády pro strategickou komunikaci.
Estonsko nicméně pracuje na zavedení povinného předmětu "média a manipulace" na všech středních školách, včetně ruských. Estonská vláda se také snaží oslovit starší občany prostřednictvím reklam, veřejných oznámení, otevřených rozhovorů a každoročního Týdne mediální gramotnosti, jehož cílem je zvýšit informovanost v celé zemi. Animovaná videa o bezpečnosti na internetu obsahují také tipy, které se týkají rozboru dezinformací. Jednoduchá sdělení a tipy jsou důležité. Jedna studie z roku 2021 zjistila, že lidé často sdílejí dezinformace na sociálních sítích, protože nevěnují obsahu velkou pozornost.
Výzkumníci tvrdí, že platformy sociálních médií jsou navrženy tak, aby uživatele vybízely k rychlému procházení širokého spektra obsahu a hledání okamžité zpětné vazby na příspěvky. Tento design "může lidi odradit od přemýšlení o přesnosti", upozornila nedávná studie v časopise Nature. Výzkumníci navrhují, aby platformy "pravidelně žádaly uživatele o hodnocení přesnosti náhodně vybraných titulků" a podpořily tak pečlivou kontrolu obsahu.
Podle zprávy amerického think tanku Rand další výzkumy ukazují, že vzdělávání v oblasti mediální gramotnosti zvyšuje "odolnost vůči dezinformacím a dokáže změnit způsob, jakým účastníci konzumují, vytvářejí a sdílejí informace". Dodává však, že je zapotřebí dalšího výzkumu, aby bylo možné posoudit, jaké metody vzdělávání v oblasti mediální gramotnosti jsou nejúčinnější. Estonsko bojuje proti dezinformacím v rámci rostoucího počtu širších kampaní, jejichž cílem je tento problém rozpoznat a řešit.
V roce 2020 Světová zdravotnická organizace (WHO) upozornila na koncept "imunizace" lidí proti dezinformacím během pandemie Covid-19. Organizace spojených národů v rámci projektu "Pauza. Dávejte pozor, než začnete sdílet" rovněž vybízela k tomu, aby si lidé před sdílením online obsahu ověřovali zdroje.
Úředníci WHO také spolupracují s 50 digitálními společnostmi a platformami sociálních médií, včetně Facebooku, TikToku, Googlu, Viberu, WhatsAppu a YouTube, aby zajistili, že se zdravotní informace WHO budou ve vyhledávání na sociálních médiích objevovat jako první, a zároveň poskytli uživatelům možnost nahlásit dezinformace, pokud na ně narazí.
V roce 2020 Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) rovněž varoval před kybernetickými bezpečnostními hrozbami během pandemické výluky, zejména pokud lidé pracovali nebo studovali na dálku. Vytvořil webovou stránku "Online Zoo" pro děti, která je pomocí kreslených filmů a videí učila o kybernetické bezpečnosti.
Existují i další celosvětové iniciativy zaměřené na mediální gramotnost, jako je Týden mediální gramotnosti Evropské komise a Národní týden zpravodajské gramotnosti v USA, který se konal na začátku tohoto měsíce. Unesco, agentura OSN pro vzdělávání a kulturu, rovněž každoročně sponzoruje týden mediální gramotnosti a podporuje online kurzy mediální gramotnosti.
V Estonsku se podle Kumpase objevují známky toho, že veškeré vzdělávání má efekt. Estonsko má podle některých hodnocení jednu z nejvyšších mediálních gramotností v Evropě a zdá se, že mladí lidé konzumují zprávy jinak než jejich vrstevníci v některých jiných zemích (i když existují určité známky toho, že se tyto rozdíly zmenšují). Kumpas však jako skutečné vítězství vyzdvihuje zvýšené povědomí o problémech, které mohou dezinformace způsobit.
"Dezinformace a dezinformace jsou skutečnými hrozbami," říká. "Mediální gramotnost už není něco, co bychom museli prodávat. Je to něco, co lidé vyžadují."
Zdroje: cnet.com, Unsplash
