Žijeme v 21. století. V době, která se může beze sporu pyšnit mnoha triumfy. Alespoň u nás, v ekonomicky vyspělé Evropě, se narozdíl od podstatné části světa nepotýkáme s problémy, které by nějak zásadně ovlivňovaly životní úroveň lidí. S tím, jak si naše společnost pomalu ale jistě zvyká na tuto normu, jde ruku v ruce i fakt, že se nám do životů vtírají určité jevy, se kterými je dle mého názoru třeba adekvátně pracovat. Jedním z nich je nepochybně závislost na elektronice a virtuálním prostoru v celé jeho šíři, a to mnohdy bez znalosti toho, jak s ním patřičně zacházet. V tomto článku bych chtěla především zaměřit svou pozornost na děti a jejich nadužívání těchto přístrojů. Tímto samozřejmě netvrdím, že případy dospělých, kteří tráví na stránkách typu Facebook celé dny nejsou smutné. Tito lidé si však cestu plného odevzdání do rukou své závislosti volí do určité míry sami. Děti narozené v posledních 10 letech ovšem rovnou padají do světa, kde se pro ně tyto výdobytky především posledních dvou dekád stávají nejenom normou, nýbrž také nutnou potřebou.
Ohrožení dětského vývoje?
Věc, kterou ze svého laického pohledu spatřuji coby primární a nejpalčivější problém je jistě to, že děti ztrácí drahocenný čas investovatelný do mnoha jiných věcí edukativního rázu. Musíme si být vědomi toho, jak moc jakožto rodiče ovlivňujeme už od samého počátku směr, jímž se naši potomci budou ubírat. Chci-li, aby si mé děti osvojily určitý způsob života, zvyky či dovednosti, nejlépe toho samozřejmě docílím, pokud je budu v tomto smyslu formovat již odmalička. Stejné je to i s těmi úkony, které neřadíme zrovna mezi pozitivní. Jinými slovy, pokud bude dítěti odmala podsouvána elektronika a virtuální prostor s nijak nekontrolovaným obsahem, bude se vyvíjet stejně jako dítě, jemuž nebyla upřena možnost dozrávat za přítomnosti knih a nejrůznějších kreativních aktivit? Je třeba mít neustále na paměti to, abychom stále dokázali žít především v reálném světě, nežli v tom virtuálním. Počítačové hry naše potomky přeci nenaučí přemýšlet o skutečných problémech v plné šíři, umět ocenit krásu a barevnost naší Země ani jim nemohou být průvodcem, který je uvede do života.
A co zdravotní hledisko?
Další problémy úzce související se závislostí na elektronice jsou samozřejmě ty zdravotní. Není žádnou novinkou, že dlouhodobé koukání do monitoru počítače či displeje telefonu není pro naše oči zrovna výhra a hrozí zhoršení zraku. Modré světlo, které tyto přístroje vydávají je také v mnoha případech původcem problémů s nespavostí. Potlačuje totiž produkci hormonu melatoninu, který je zodpovědný za náš spánek. Dalším rizikovým faktorem jsou mnohdy nepřirozené a dlouhotrvající polohy, do kterých se děti při několikahodinovém sledování obrazovek dostávají. Nevědomky si tak při tomto počínání ničí především záda.
Všichni bychom si měli uvědomit, že to není nikdo jiný než my sami, kdo je zodpovědný za další osud naší civilizace a celého světa. Ačkoliv je to mnohdy těžké, chovejme se prosím tak, abychom z další generace dokázali vychovat jedince plné lidskosti, morálky a zásad a ne jen naprogramované roboty, kteří svůj potenciál bohužel nechali zakrnět.
Zdroje: healthline.com, Freepik
Mája
před 3 rokyAno! Vše hezky a stručně sepsané v jednom????????
Reply