Častý problém: jak zabavit malé děti školkového věku, které mají zákonitě 2x více energie než jejich rodiče? Na internetu jsou miliony nápadů na aktivity a přesto to nějak „nejde“? Na vině může být nedostatečná motivace. Pojďme to tedy zkusit tentokrát jinak…
1. Čertí ocásek - honička
Tahle honička je mezi dětmi velmi oblíbená. Vezměte šátek a zasuňte si jej za pas u kalhot tak, aby visel dlouhý konec dolů jako ocásek. Dětem s připevněním pomozte.
Motivace dítěte:
„Mám nápad! Pojď si zahrát na čertíky. Co má každý správný čert?“ (Dítě vyjmenuje...)
„A představ si, že já tu mám několik čertích ocásků. Který si vybereš?“ (Vybere si, musí říct barvu a vy mu jej pomůžete připevnit.)
„A já si vezmu tenhle“. (Také řeknete barvu. Připevníte ocásky.)
„A nebo že bych si vzala ten tvůj, ten je hezčí?“ (Hrábnete schválně po ocásku dítěte a jako omylem minete).
…a honička může začít. Cílem je ukořistit cizí ocásek. Pokud Vás hraje víc, vyhrává ten, kdo jich získá nejvíce.
2. Jak to bylo pohádko?
Vyprávějte dítěti pohádku, kterou zná, ale úmyslně vkládejte do textu nesmysly, např. Žil byl jeden chlapeček, který se jmenoval Smolíček. Ten bydlel v paneláku s kocourem Fouskem.
Dítě má za úkol opravovat nesmysly v textu.
Motivací je zde samotný fakt, že děti rády opravují.
3. Vlastní puzzle – Kdo je na obrázku?
Vezměte rodinnou fotografii a rozstříhejte ji na několik kousků. (Složitost posuďte dle vlastního dítěte, tříleté muže mít kousků 5, předškolák třeba 15.)
Dítě má za úkol puzzle sestavit. Pokud se na obrázku objeví osoby, které zná, je to o to poutavější.
4. Počítání s pavoučky
Mezi zárubně dveří nalepíme izolepu tak, aby vytvořila osnovu pavučiny. Rozstříháme papír na malé kousky – ty budou představovat pavoučky. (Lze použít i koupené plastové pavouky. Pak ale doporučuji použít silnější izolepu, např. kobercovou.) Děti mají za úkol sesbírat a nalepit na pavučinu tolik pavoučků, kolik určíte.
Motivace:
„Představ si, jedné pavoučí mamince se zatoulaly děti. Rozutekly se nám tu po podlaze a hledají cestu domů. Pomůžeme jim?“
„Dobře. Nemohou jít ale domů všichni najednou, protože před pavučinou létá dravec, který by je sezobal. Mohou se vracet po skupinkách. Teď se může vrátit 5 pavoučků. Honem, sesbírej 5 pavoučků a přilep je na pavučinu.“
Při lepení papírků na izolepu počítáme nahlas: Jedna, dva…
Za nalepení neopomeňte dítě pochválit a vysvětlit, že pavoučci jsou doma u maminky v bezpečí a spokojení.
Působivější ještě bude, pokud vezmete nějakého ptáčka, který čas od času proletí kolem pavučiny. Dítě bude pozornější a více vtaženo do hry.
„Teď mohou domů 3 pavoučci. Honem přines 3 pavoučky.“, atd.
Počty záleží na věku a schopnostech dítěte.
5. Malování špagetami
Uvařte špagety a rozdělte je do několika misek. Do každé misky přidejte kousek tempery a obarvěte jimi špagety. Vyzkoušejte na kousek papíru, jak silný dělají otisk a dle potřeby přidejte barvu.
Motivace:
„Podívej se, co tu mám. Zabydlely se nám tu žížaly. A víš, kde žijí žížaly?“ (Dítě odpoví: Pod zemí.)
„A jak se v zemi pohybují?“ (Dělají si cestičky).
„Máme tu několik kamarádek žížal. Stejně jako my lidé, i ony mají své nálady. Jakoupak náladu má asi tahle žlutá?“ (Postupně vyjmenujeme všechny barvy.)
„A stejně jako my lidé se také žížaly navzájem potkávají. Podíváme se, jak vypadají takové chodbičky když se žížaly potkají?“
Ukážeme dítěti, jak na to. Vezmeme pár špaget a přitiskneme na papír. Vystřídáme postupně všechny barvy.
Děti milují netradiční techniky, rády nanášejí barvy rukama. Nejen že je to pro ně zážitek a zlepšují si tím jemnou motoriku, ale výsledkem je moc pěkný obrázek, který můžete použít na výzdobu pokojíku.
Přeji, ať Vás hraní baví a příště se podíváme na netradiční aktivity.
