Nedostatek pohybu a přebytečné jídlo jsou rizikové faktory, které naše genetické vybavení buď neutralizuje, nebo zdůrazňuje. Výzkum ukázal, že dispozice k nadváze je stejně závislá nejen na složení naší stravy, ale také na obsahu kalorií. Hmotnost je vyšší, pokud kromě vysokého obsahu nenasycených mastných kyselin strava neobsahuje dostatek vitamínů a minerálů. Životní styl je určujícím faktorem, ale stále jasnější je i role genetické dispozice. Podle nejnovějších poznatků hraje genetická dispozice roli u 70 % lidí s nadváhou.
Je zajímavé, že někteří z nás jsou štíhlí, přestože žijí v nezdravém životním stylu, zatímco jiní mají tendenci přibírat na váze, i když se snaží dodržovat zásady zdravého životního stylu. Někteří díky sportovním aktivitám zhubnou, zatímco jiní dosahují při stejném úsilí minimálních výsledků. Příčiny těchto individuálních rozdílů jsou v našich genech skryté a vysvětlují, proč u některých funguje dieta snižující tuky a u jiných sport. Díky moderní diagnostice DNA již můžeme určit, zda nejúspěšnější metodou bude redukce tuku, sacharidů nebo celkových kalorií, a pro koho bude primárním řešením sportovní aktivita. Díky těmto znalostem jsme schopni sestavit individuální stravovací plán, který je podle předchozích studií více než 2. 5krát úspěšnější než jiné podobné snahy o vytvoření nabídek. Nezapomínejme, že jsme všichni odlišní, a proto musíme odhalit své genetické slabosti individuálním přístupem.
Určitá skupina lidí dokáže geneticky využít tuky a bílkoviny lépe než sacharidy a při nadměrné konzumaci přílišných sacharidů mírně přibírat. Další skupina má opačnou situaci a problém pro ně je přibrat. Kam patříme? Je naše nadváha způsobena více sacharidy, tuky nebo bílkovinami? Objevování toho je vždy vzrušující, ale pak musíme také určit, co s tím dělat.
Dále můžeme zjistit, jak na nás působí takzvaný jo-jo efekt, ať už máme tendenci ukládat tuk ve vnitřních orgánech (takzvaný nitrobřišní nebo viscerální tuk). Ať už je v nás pocit hladu slabší nebo silnější a jaký je náš pocit nasycení. Dáváme přednost kaloriím nebo sladkostem navíc? Dále jsme schopni odhadnout, kolik svalové hmoty ztrácíme při redukčních dietách a zda bychom se měli rozhodnout pro redukci nebo spíše pro sportovní aktivity.
Nutrigenomika
Nutriční doporučení založená na naší genové analýze se nazývají Nutrigenomika, která nám říká o tom, co jíme a jaké odkazy na geny to odhaluje?
Genové variace ovlivňují reakci těla na jednotlivé živiny a složky stravy a samozřejmě na jejich metabolismus a využití. Protože naše stravovací návyky mají rozhodující dopad na zdraví, můžeme vyhodnotit provedenou analýzu DNA a díky shromážděným informacím minimalizovat negativní dopad pomocí doporučení a prevence.
Zjistíme-li vyšší riziko vyskytující se v podobě stravy v souvislosti s onemocněním, pokusíme se eliminovat složky, které tuto chorobu podporují, a upřednostnit ty příznivější. Existují případy, kdy je na základě určité genetické variace daná mikroživina pozitivní, ale v případě jiné variace negativní, je nutné zvážit obojí a vyhodnotit je komplexně.
Neexistuje nic jako univerzální dietní plán. Vzhledem k tomu, že se geny během našeho života nemění, nemusíme znovu analyzovat stejné geny, protože bychom dosáhli stejných výsledků. Provádí se pouze upgrade na základě nových objevů a kontextů.
Kromě výše zmíněných mikroživin a klasických potravin analyzujeme dopad mnoha složek na zdraví (alkohol, kyselina alfa lipoová, kyselina arachidonová, cholesterol, cystein, fruktóza, nenasycené mastné kyseliny, káva, laktóza, methionin, MSM, kyselina šťavelová , fytosterol, kyselina alfa-linolenová, kyselina dokosahexaenová a kyselina eikosapentaenová… atd.).
Zdroje: www.muscleandfitness.com, Freepik
