Probiotika
jedná se o zdraví prospěšné bakterie, které najdeme v trávicím traktu. Pro dosažení správné mikrobiální rovnováhy je nezbytně nutné jejich dostatečné množství v tenkém střevě, kde je lokalizována zásadní část imunitního systému.
Prebiotika
Tvoří potravu pro zdravý střevní mikrobiom – bakterie. Zdrojem může být například česnek, cibule, chřest, tedy potraviny, které obsahují pro naše tělo nestravitelnou vlákninu.
Mikrobiom
Souhrnné označení pro mikrobiální osídlení lidského těla. Jedná se o soubor bakterií, kvasinek, hub, virů i prvoků. Vyskytuje se v lidském těle a na něm. Je dědičný (respektive existuje vztah mezi mi-krobiomem a naším genotypem)
Střevní mikrobiom (střevní mikroflóra) je tvořen mikroorganismy sídlícími ve střevě. Jedná se o soubor zdraví prospěšných patogenních mikrobů, která nás v případě rovnováhy neohrožují, ale do-konce jsou nezbytné pro naše zdraví. Hraje roli při rozvoji obezity, zánětlivých, nádorových, metabo-lických, psychických, alergických, autoimunitních i kardiovaskulárních onemocnění. Je snadno naru-šitelný, nejvýraznější je léčba antibiotiky, dále nezdravá strava, stres, kouření, přemíra čistoty či chemické látky (herbicidy, pesticidy).
Prospěšnost probiotik
Probiotické přípravky VS potraviny, které probiotika přirozeně obsahují?
U probiotických přípravků (izolovaná probiotika) je výhodou jejich přesná znalost složení a jejich dávka. Nevýhodu však je, že lze dojít ke střevním problémům, jelikož jsou uzpůsobeny tak, aby pře-žily v co nejhojnějším počtu působení žaludečních kyselin.Potraviny s přirozeným výskytem probiotik – fermentované potraviny a nápoje Neznáme přesné množství probiotických bakterií, takže si nemůžeme být jisti, zda alespoň některé přežijí nepříznivé prostředí žaludku. U podomácku vyrobených výrobků mohou být přítomny i divoké druhy bakterií.
Nejběžnější kmeny probiotických bakterií
Laktobacily
Tento rod mikroorganizmů najdeme v zažívacím traktu a močových cestách. Využívají se pro zlepše-ní funkci střev a při léčbě vaginálních bakteriálních zánětů. Svůj význam nemají jen v lékařství, ale také v potravinářském průmyslu. Využívají se k výrobě fermentovaných produktů, jejichž výhodu není jen prospěšnost pro lidský organismus, avšak také delší trvanlivost než nezpracovaná surovina.
Kdy je vhodné užívat laktobacily jako probiotika?
Bifidobakterie
Členové tohoto rodu patří mezi první mikroby, které osídlí náš gastrointestinální trakt. Setkáváme se nimi v přírodě, půdě a vodě. Jednou z hlavních funkcí je trávení vlákniny a dalších komplexních sacharidů, které by jinak tělo nemohlo strávit. Dále také produkují mastné kyseliny s krátkých řetěz-cem, které mají na naše tělo pozitivní vliv
Kdy je vhodné užívat Bifidobakterie jako probiotika?
Bacillus
Jedná se o poměrně široká rod bakterií, ze kterého je jen několik považováno za probiotika, jelikož některé druhy způsobují onemocnění a produkují enterotoxiny. Je schopen přežít i ve velmi nevhod-ných podmínkách. Hojně se vyskytuje ve fermentovaných potravinách, jako je například kimchi nebo jogurt.
Kdy je vhodné užívat Bacillus coagulans jako probiotikum?
POZOR! Bacillus coagulans může nevhodně reagovat s antibiotiky a imunosupresivy!
Streptococcus
Tento rod je podobně jako Bacillus široký a zahrnuje mikroorganismy, z nichž některé jsou původci závažných onemocnění, zánětů či zubních kazů. Z hlediska probiotik nás zajímá Streptococcus ther-mophilus, který není patogen a primárně se využívá jako multifunkční startovací probiotická kultura při výrobě fermentovaných mléčných výrobků, jako jsou sýry nebo jogurty.
Kdy je vhodné užívat Streptococcus thermophilus jako probiotikum?
Saccharomyces
Další široký rod bakterií, do kterého patří například kvasinky (známé také jako kvásek/kvasnice), které mají význam v technologii potravin, ale mimo to jsou zajímavé i nutričně. Za probiotický druh je považován Saccharomyces cerevisiae var. boulardii, jež má velmi dobrý vliv na střeva a jejich mikrobiom
Kdy je vhodné užívat Saccharomyces cerevisiae var. boulardii jako probiotikum?
Obrázek: freepik.com
Zdroje: SLIMÁKOVÁ, PharmDr. Margit. Mikrobiom [online]. In: . [cit. 2021-7-28]. Dostupné z: https://www.margit.cz/encyklopedie/mikrobiom/
HÁJKOVÁ, MPH, MBA, Mgr. Eva. Probiotika, kdo by je měl užívat a jaké kmeny? [online]. In: . 22.7.2020 [cit. 2021-7-28]. Dostupné z: https://ifmv.cz/probiotika-kdo-by-je-mel-uzivat-a-jake-kmeny/
JEČMÍK SKUHERSKÁ, Ing. Iveta Ječmík. Propustnost střev, jaké jsou příznaky a jak s ní pracovat? EcceVita [online]. [cit. 2021-7-30]. Dostupné z: https://www.eccevita.cz/324-posileni_strev_s_ecce_vita
¨