Když v říjnu udeřila silná bouře, obyvatelé plovoucí komunity Schoonschip v Amsterdamu nepochybovali, že ji přečkají. Přivázali svá kola a venkovní lavičky, zkontrolovali sousedy, aby se ujistili, že mají všichni dostatek jídla a vody, a zalezli, když se jejich čtvrť posouvala nahoru a dolů po ocelových základních pilířích, stoupala spolu s vodou a po odeznění deště klesala na původní místo.
"V bouři se cítíme bezpečněji, protože se vznášíme," říká Siti Boelenová, nizozemská televizní producentka, která se do Schoonschipu přestěhovala před dvěma lety. "Přijde mi trochu zvláštní, že stavění na vodě není celosvětovou prioritou."
Vzhledem k tomu, že hladina moří stoupá a bouře způsobují prudké vlnobití, nabízejí plovoucí čtvrti experiment v oblasti protipovodňové ochrany, který by mohl pobřežním komunitám umožnit lépe čelit změně klimatu. V Nizozemsku, které je chudé na půdu, ale hustě osídlené, poptávka po takových domech roste. A protože stále více lidí chce stavět na vodě, úředníci pracují na aktualizaci zákonů o územním plánování, které by výstavbu plovoucích domů usnadnily.
"Město chce rozšířit koncept floatingu, protože se jedná o multifunkční využití prostoru pro bydlení a protože udržitelný způsob je cestou vpřed," říká Nienke van Renssen, amsterdamská radní ze strany Zelená levice.
Plovoucí komunity v Nizozemsku, které vznikly v minulém desetiletí, posloužily jako důkaz konceptu pro rozsáhlejší projekty, které nyní vedou nizozemští inženýři. Tyto projekty se netýkají pouze evropských zemí, jako je Velká Británie, Francie a Norsko, ale také Francouzské Polynésie a Malediv, kde vzestup hladiny moří v Indickém oceánu nyní představuje existenční hrozbu. Existuje dokonce návrh plovoucích ostrovů v Baltském moři, na nichž by byla vybudována malá města.
Život na vodě je pro nás normální - Marjan de Blok
Plovoucí dům může být postaven na jakémkoli pobřeží a je schopen čelit stoupajícímu moři nebo záplavám způsobeným deštěm tím, že zůstane na hladině vody. Na rozdíl od hausbótů, které lze snadno odkotvit a přemístit, jsou plovoucí domy připevněny ke břehu, často na ocelových sloupech, a obvykle jsou napojeny na místní kanalizaci a elektrickou síť. Konstrukčně se podobají domům postaveným na souši, ale místo sklepa mají betonový trup, který funguje jako protizávaží a umožňuje jim zůstat ve vodě stabilní. V Nizozemsku se často jedná o prefabrikované třípodlažní městské domy čtvercového tvaru postavené mimo staveniště z běžných materiálů, jako je dřevo, ocel a sklo. Pro města, která se potýkají se zhoršujícími se povodněmi a nedostatkem pozemků pro bydlení, jsou plovoucí domy jedním z možných plánů na rozšíření městského bydlení v době klimatických změn.
Mohlo by se vám také líbit:
Koen Olthuis, který v roce 2003 založil holandskou architektonickou firmu Waterstudio zaměřenou výhradně na plovoucí stavby, říká, že relativně nízká technická náročnost plovoucích domů je jejich potenciálně největší výhodou. Domy, které navrhuje, jsou stabilizovány pomocí sloupů zapuštěných zhruba 65 m do země a vybaveny materiály pohlcujícími nárazy, aby se snížil pocit pohybu od blízkých vln. Domy se zvedají, když voda stoupá, a klesají, když voda ustupuje. Navzdory jejich zdánlivé jednoduchosti však Olthuis tvrdí, že mají potenciál proměnit města způsobem, jaký tu nebyl od zavedení výtahu, který posunul panorama vzhůru.
"Nyní máme technologii a možnost stavět na vodě," říká Olthuis, který navrhl 300 plovoucích domů, kanceláří, škol a zdravotnických středisek. Dodává, že on a jeho kolegové "se nevnímají jako architekti, ale jako městští lékaři, a vodu vnímáme jako lék".
V Nizozemsku, které je z velké části postaveno na rekultivované půdě a jehož třetina zůstává pod hladinou moře, není tato myšlenka tak vzdálená. V Amsterdamu, který má na svých kanálech téměř 3 000 oficiálně registrovaných tradičních hausbótů, se stovky lidí přestěhovaly do plovoucích domů v dříve zanedbaných čtvrtích.
Schoonschip, navržený nizozemskou firmou Space&Matter, se skládá z 30 domů, z nichž polovina jsou dvojdomy, na kanále v bývalé výrobní oblasti. Čtvrť se nachází kousek od centra Amsterdamu, kde mnoho obyvatel pracuje. Členové komunity sdílejí téměř vše, včetně kol, aut a potravin nakupovaných od místních farmářů. Každá budova provozuje vlastní tepelné čerpadlo a zhruba třetinu střechy věnuje zeleni a solárním panelům. Obyvatelé prodávají přebytečnou energii mezi sebou a do národní sítě.
"Život na vodě je pro nás normální, a o to právě jde," říká Marjan de Blok, nizozemská televizní režisérka, která v roce 2009 iniciovala projekt a zorganizovala kolektiv architektů, právních expertů, inženýrů a obyvatel, kteří pracovali na jeho realizaci.
Už neexistuje představa bláznivého kouzelníka, který staví plovoucí dům - Koen Olthuis
V Rotterdamu, který se nachází z 90 % pod hladinou moře a kde se nachází největší evropský přístav, se nachází největší plovoucí kancelářská budova na světě a také plovoucí farma, na které roboti dojí krávy a dodávají mléčné výrobky do místních obchodů s potravinami. Od roku 2010, kdy byl v rotterdamském přístavu uveden do provozu Plovoucí pavilon, prostor pro setkávání a pořádání akcí poháněný solární energií, město zvyšuje úsilí o rozšíření takových projektů a plovoucí budovy označilo za jeden z pilířů své strategie pro ochranu klimatu a přizpůsobení se mu.
"Za posledních 15 let jsme se znovu stali městem delty," říká Arnoud Molenaar, vedoucí oddělení odolnosti města Rotterdam. "Místo toho, abychom vodu vnímali jen jako nepřítele, vidíme v ní příležitost."
Aby nizozemská vláda pomohla chránit města před změnou klimatu, zahájila v roce 2006 program "Prostor pro řeku", který strategicky umožňuje zaplavení určitých oblastí v období přívalových dešťů, což je změna paradigmatu, jejímž cílem je přijmout stoupající hladinu vody, a nikoli se jí bránit. Podle Olthuise by nedostatek bytů v Nizozemsku mohl podpořit poptávku po plovoucích domech, a to i v oblastech "Room for the River", kde budou záplavy alespoň po část roku součástí krajiny. Odborníci tvrdí, že zmírnění nedostatku bydlení v Nizozemsku si vyžádá výstavbu jednoho milionu nových domů během příštích 10 let. Plovoucí domy by mohly pomoci zmírnit tlak na nedostatek pozemků určených k zástavbě.
Nizozemské firmy specializující se na plovoucí stavby jsou zaplavovány žádostmi developerů ze zahraničí i o ambicióznější projekty. Blue21, nizozemská technologická společnost zaměřená na plovoucí budovy, v současné době pracuje na návrhu série plovoucích ostrovů v Baltském moři. Mohlo by zde žít 50 000 lidí a napojit se na soukromě financovaný podmořský železniční tunel za 15 miliard eur (16,9 miliardy dolarů/12,5 miliardy Kč), který má spojit Helsinky ve Finsku a Tallin v Estonsku. Za projektem stojí finský investor a podnikatel Peter Vesterbacka, který se věnuje hře "Angry Birds".
Společnost Waterstudio bude letos v zimě dohlížet na výstavbu plovoucího sídliště poblíž nízko položeného hlavního města Male na Maledivách, kde se 80 % země nachází méně než 1 m nad mořem. Jedná se o jednoduše navržené, cenově dostupné bydlení pro 20 000 lidí. Pod trupy domů se budou nacházet umělé útesy, které pomohou podpořit mořský život. Budovy budou čerpat studenou mořskou vodu z hlubin, aby pomohly klimatizačním systémům.
"Už neexistuje představa bláznivého kouzelníka, který staví plovoucí dům," říká Olthuis. "Nyní vytváříme modrá města a vnímáme vodu jako nástroj."
Plovoucí domy však představují řadu problémů. Silný vítr a déšť, nebo dokonce průjezd velkých výletních lodí, může budovy rozkývat. Siti Boelenová, obyvatelka Schoonschipu, říká, že když se poprvé nastěhovala, bouřlivé počasí ji donutilo dvakrát si rozmyslet, zda se vydá do kuchyně ve třetím patře, kde pocítila pohyb nejvíce. "Člověk to cítí až v žaludku," říká a dodává, že si na ten pocit od té doby zvykla.
Plovoucí domy také vyžadují dodatečnou infrastrukturu a práci na připojení k elektrické síti a kanalizaci, přičemž pro připojení k obecním službám na vyvýšeném místě jsou zapotřebí speciální vodotěsné kabely a čerpadla. V případě Schoonschipu v Amsterdamu a plovoucí kancelářské budovy v Rotterdamu musely být nové mikrosítě vybudovány od nuly.
Výhody však mohou převážit nad náklady. Rutger de Graaf, spoluzakladatel a ředitel společnosti Blue21, říká, že rostoucí počet katastrofálních a bezprecedentních bouří po celém světě přiměl urbanisty i obyvatele, aby hledali řešení ve vodě. Plovoucí zástavba podle něj mohla loni v létě, kdy Německo a Belgii zasáhly smrtící záplavy, při nichž zahynulo nejméně 222 lidí, zachránit životy a způsobit škody za miliardy dolarů.
"V případě povodní se očekává, že se mnoho lidí přesune do vyšších poloh. Alternativou je však zůstat v blízkosti pobřežních měst a prozkoumat možnost expanze na vodu," říká De Graaf. "Uvážíme-li, že v druhé polovině století budou stovky milionů lidí vysídleny v důsledku zvyšování hladiny moří, musíme začít se zvětšováním rozsahu plovoucí zástavby již nyní."
Zdroje: cnet.com, Unsplash.com